Štěpán Kaloč

Štěpánek se narodil 4 měsíce před termínem ve dvacátém čtvrtém týdnu těhotenství s váhou 700 g a mírou 32 cm. U porodu koncem pánevním bohužel došlo k trakčnímu poranění se zlomeninou raménka stydké kosti. Následkem tohoto zranění a předčasného porodu se Štěpánek potýká s celoživotním porušením periferních nervů v oblasti míchy. Má ochrnutou pravou dolní končetinu, spasticitu levé dolní končetiny, inkontinenci moči i stolice, problémy s vyprazdňováním a poruchu růstu se sekundární deformitou páteře.

Jeho výhrou je, že po psychické stránce je v pořádku. Je to velký bojovník, který se svým postižením bojuje. Překonává bariéry, aby mohl zažívat stejné věci, ale trochu jinak, jako jeho zdraví vrstevníci. Navštěvuje soukromou speciální školu Klokánek s asistentem pedagoga. Ve škole se mu moc líbí a má kolem sebe dobré kamarády.

Štěpánkovi je 10 let, pravidelně rehabilituje ve FN Ostrava a dojíždí na ambulantní a intenzivní terapie do soukromého zařízení Fyzio Beskyd. Třikrát ročně absolvuje týdenní intenzivní hiporehabilitační pobyty ve Strážném v Krkonoších a v Bohuslavicích u Telče.

Štěpánek se pohybuje v exteriéru převážně na invalidním mechanickém vozíku, v interiéru se díky nové ortoprotéze pohybuje prostřednictvím chodítka a také zkouší chodit sám. Chůze bez chodítka není vůbec ideální, je před námi nespočetné množství rehabilitací, kde se s novou ortoprotézou sžívá a učí správným pohybovým vzorům.

Štěpa je velice aktivní sportovec. 4 roky dělá atletiku pro PARA Athletics SSK – Vítkovice, kde se věnuje hodu míčkem, raketkou, jízdě na vozíku a také zkouší hod oštěpem. Pravidelně se účastní závodů v Ostravě, Olomouci, Brně a svou fyzičku si zlepšuje na soustředění v Nymburku. Jeho výkony se neustále zlepšují a má ve sbírce několik medailí a krásné osobáčky.

Vše hlavně díky jeho NEJ trenérce Anet, která mu dává pěkně do těla a věnuje mu hodně svého trenérského času. Aby toho nebylo málo, tak Štěpa nedávno začal trénovat para hokej. Moc ho to baví a někdy je dost těžké ho dostat z lední plochy. Vše je v začátcích, ale je velice trpělivý, snaživý a nic nevzdává. Zimu trávíme na horách v Krkonoších, kde každoročně jezdíme s Centrem hendikepovaných lyžařů na týdenní kurz monoski. Zdokonalujeme se ve společném lyžování a zároveň je v plánu Štěpu co nejvíce osamostatnit, aby zkusil monoski ovládat sám bez asistence. Proto se učí ovládat jízdu pomocí stabilizátorů, zatím však s lyžařským asistentem. V létě Štěpa rád jezdí na speciálním kole Loped, z kterého již vyrostl a rádi bychom mu pořídili kolo nové, s pohonem, abychom si mohli vyjet i na nějaký výlet.

Jinak ve volném čase chodíme i po horách se speciálním kočárem benecykl a v letošním roce jsme navštívili pár vrcholů Beskyd. Často se pořádně zapotíme, protože tahat kočár se Štěpou už není žádná sranda, ale ten pocit, kdy dosáhnete vrcholu – STOJÍ ZA TO.

Když se vrátím zpátky v čase, tak nejvíce zásadní změna v našem nestandardním životě nastala v říjnu 2020, kdy Štěpán podstoupil operaci v Dětské nemocnici Brno na oddělení ortopedie. Operace měkkých tkání, derotace a zkrácení stehenní kosti si vyžádala 2 měsíční rekonvalescenci, kdy náš velice aktivní Štěpa musel jen ležet, ale vše se dá zvládnout a proběhlo nad naše očekávání velice dobře. Operace byla nutná, aby se mohla vyrobit speciální ortoprotéza, která vyrovná zkrat končetiny (10cm), srovná pánev a podpoří ztracené a oslabené funkce ochrnuté nohy. Na novou ortoprotézu se Štěpa těšil jako někdo, kdo očekává své první značkové boty, které si moc přál. Neopomenu zmínit, že tuto speciální ortoprotézu je možnérepublice žádná protetika takovou ortoprotézu nevyrábí, proto jsme odkázáni jet tam, kde nám mohou pomoci.

Díky první ortoprotéze udělal Štěpa ve svých devíti letech první kroky bez opory. Vlastně poprvé zažil radost z chůze, kdy má volné ruce a mohl si něco donést, z čehož měl nesmírnou radost. Samozřejmě se chůze musí pořádně vypilovat, protože ještě není zdaleka dokonalá a musíme předejít zhoršení skoliozy a bolestem páteře, kterou před operací Štěpa hodně trpěl. Máme za sebou několik intenzivních terapií a hodně je jich v plánu. Ale díky pravidelným rehabilitacím a intenzivním terapiím se stále posouvá Štěpa dále a zároveň blíž svým vysněným snům a přáním. Z první ortoprotézy jsme se radovali jen krátce, po 5 měsících z ní vyrostl a dokonce nevydržela ani jeho aktivní zátěž. V letošním roce máme ortoprotézu již druhou, která byla vyrobena více zpevněná a snad nám vydrží mnohem déle, než z ní stačíme opět vyrůst.

Život s dítětem, které se potýká s celoživotním postižením není vůbec lehký. Záleží jen na vás samotných, jak se k tomu všemu postavíte a zda-li to dokážete přijmout. My jsme se k tomu všemu obrátili čelem, ale začátky nebyly vůbec lehké. Zažíváme neobyčejný život s neobyčejným dítětem. Dítětem, které má své velké sny a cíle. Dítě, které miluje život a užívá si ho, jak jen se dá. Je to náš učitel života a jeho síla, bojovnost a vytrvalost nás všechny žene dál. Vstříc lepším zítřkům. Tento výjimečný život plný nových čistých přátelství, neobyčejných zážitků a báječných chvil, je vykoupený pravidelnou dřinou a někdy totálním vyčerpáním.

Proto díky Vám všem, kteří nezištně pomáháte druhým a máte srdce na dlani. Bez vás všech by to všechno bylo mnohem těžší a my jsme vám nesmírně vděčni a z celého srdce vám moc děkujeme. Za vaši víru a přízeň.

Rodina Kaločova se Štěpou