„Náš“ Adam už je dospělý, a tak má i svůj první dospělácký závod za sebou
Pamatujete si Adama? Nemyslíme nyní Adámka Šimka, na jehož kolo se do sbírky vybíralo letos, ale Adama Kuthana, kvůli kterému vůbec projekt Kolo pro Adama vznikl a nese tak i jeho jméno.
Adamovi bylo 13 let, když jsme se s ním seznámili. Svému dětskému handbiku, díky kterému si zpevnil trup těla, zvedl se z vozíku a začal chodit, už odrostl a aby se mohl posunout dál, doporučeno mu bylo šlapací lehokolo na zpevnění nohou. To i díky všem darujícím v roce 2020 dostal.
Za tu dobu nejen vyrostl a dospěl, ale posunul se dál i ve spoustě jiných směrech – stal se samostatnější, studuje střední školu, bydlí na internátu a i ty jízdní dovednosti o dost vylepšil.
Právě poslední zmiňované krásně shrnuje ve skupinové komunikaci Kola pro Adama Kačka:
A že Kačka má co zhodnocovat. Sama závodí na tricyklu od svých 13 let a právě i ona dostala v rámci prvního ročníku výzvy Kola pro Adama v roce 2020 své nové kolo, aby se mohla závodně posunout ještě dál.
To ale není jediná paralela, která se mezi jejich příběhy nachází. Je možné, že se stane, že se v rámci sbírky obdarují ve stejný rok dvě děti, které své dospělácké závody zahájí ve stejné datum, jen několik let po sobě? A ať neškudlím, neuvedu sem jen tu informaci o stejném datu, ale rovnou i celé přání, které Adamovi Katka od srdce poslala, protože takových slov není nikdy dost a jen moct si je přečíst, i když nesměřují nám osobně, je krásné:
Ale teď už zpátky k Adamovi. On i jeho rodina s námi prošli dlouho cestu, zúčastnili se všech letních i zimních akcí a určitě byly jedním z hnacích motorů pro všechny, kteří strávili spoustu času přípravami nejen právě toho společně stráveného času, ale i vším okolo, aby vůbec projekt Kolo pro Adama fungoval.
A přesně tohle je jeden, resp. možná dva, z příkladů toho, že smysluplná vytrvalá činnost má smysl. Bez vytrvalosti, cílevědomosti a urputnosti Adama by se nestalo to, že hned svůj první závod v dospělácké kategorii vyhraje. Možná by se ho vůbec nezúčastnil, jelikož svým stavem příliš nezapadá do žádné para kategorie a přestože chce závodit, tak mu to téměř nikde neumožní. A stejně tak by se to možná nestalo ani bez vytrvalosti, cílevědomosti a urputnosti všech, kteří se ve svém volném čase věnují Kolu pro Adama a Adamovi přímo.
Určitě by se ale nestalo to, že by tolik dětí získalo svá kola, která mnohým pomohla se i přes svá postižení snáze a více hýbat, začlenit do společnosti, umožnila rodinám společný čas na výletech a rodičům trochu odlehčila.
A to poslední se již nestalo jen díky nám, kteří se Kolu pro ADAMA věnujeme, ale i díky vám všem, kteří v tom jste s námi a my budeme moc rádi, když v tom s námi budete i nadále. Ať už to bude v rámci letní výzvy, kdy se s námi budete 9 dní hýbat, celoročním pohybem, svojí výzvou (jednu takovou nedávanou vytvořil náš dlouholetý kamarád Honza, který jel do Itálie na kole a svou cestu spojil právě se sbírkou v rámci podvýzvy – o tom již brzy), přímým finančním darem, šířením mezi své známé, anebo nás přijedete podpořit třeba na předání kol dalším dětem … Možností je spoustu a my budeme rádi za jakoukoliv vaši podporu, protože jak je vidět, má to smysl!
