1. DEN – Expedice „Bergamo – Vídeň – Bukovany“

Start jsme měli naplánovaný z klidné části Bergama z cyklo baru BikeFellas. Na doporučení od místního kamaráda (Erik) , který se k nám měl v plánu přidat s místními cyklisty. Erik nám taky doporučil parádní ubytování, hned v blízkosti BikeFellas. Měli jsme tedy ideální podmínky před startem. 

Do Bergama jsme se přesunuli již v pátek. Martin a Petr se nemůžou ze zdravotních důvodů bohužel expedice zúčastnit na kolech a tak se rozhodli, že Míšu, Tomáše a Honzu podpoří v doprovodném vozidle a budou s vámi také díky tomu sdílet tyto zážitky, pokusíme se lépe pro vás zdokumentovat naši expedici z Bergama do Vídně, kde nás bude čekat už Adam s Danečkem a ostatními.

Já (Martin) a Petr jsme přijeli tedy autem v pátek dopoledne a Míša, Tomáš i Honza si to chtěli udělat ještě zajímavější a proto se dopravili ve středu vlakem do Mnichova, kde nasedli na kola a vydali se na 480 km dlouhou cestu do Bergama. 

Všichni jsme dorazili včas a užili si společný páteční den a večer, pokecali a připravili se na další zážitky.

Ráno v 7:00 byl start od BikeFellas, kam také dle Erika (který ovšem nakonec musel pracovně mimo Evropu) měli dorazit místní kamarádi a podpořit nás na cestě. Bez Erika jsme neměli představu, zda někdo dorazí nebo ne. Bylo to úžasné, dorazilo 6 místních cyklistů, všichni obeznámen, o tom proč tam jsme a jaký je smysl naší cesty. 

Kolem 7:30 jsme vyrazili, všichni včetně mě a Petra. Chtěli jsme start zdokumentovat a také si užít tuto chvíli. Bylo to milé, krásně jsme pokecali. Dorazil také můj ochodní partner a dnes již kamarád Roberto z Milána. Vyjel v 5 ráno, aby s námi symbolicky něco popojel a podpořil tak Kolo pro ADAMA 💛

Už od těchto chvil to bylo vše plné příjemných emocí. Všichni jsme si to užívali a podporovali naše tři borce na startu jejich dlouhé cesty. Erik nám naplánoval naprosto skvělou trasu a hned cca 40 km od startu byl nádherný kopec passo San Marco. Já, Petr a Roberto jsme se cca na 30. km odpojili, rozloučili jsme se a vrátili se zpět do Bergamo. Cestou jsme řešili ještě Robertův defekt a byla to docela sranda. 

Míša s klukama a italové si jeli užít výstup na nádherný vrchol ve výšce 1992 mnm. My jsme zatím zabalili naše švestky a vydali se na 140. km naší trasy potkat dle domluvy Zdeňka Štybara. Zdeňka doprovázel na vyjížďce výborný český atlet Jakub Holuša. V Torinu, kde jsme se potkali se Zdeňkem jsme si dali rychlý snack, pár kafíček a nějaký ten radler. Pozorovali jsme naše tři vyslance, kde se nachází a když byli od nás cca 50 km, tak jsme se jim vydali na kolech naproti. O tomto zážitku nemusím nikomu, kdo jezdí na kole, vyprávět. Něco úžasného. Prostě splněný sen amatérského cyklisty. 

Dojeli jsme naši partu, obrátili se a všichni společně jsme jeli asi 60 km do cíle dnešní etapy, Bormia. Zdeněk a Jakub se odpojili, bylo už po sedmé večer a kluky čekal ještě 40 km výšlap do Livigno (výškových 1500m). Zvládli to za neskutečných 1,5h 🙈👌

My jsme si společně všichni dali večeři, pivko a odebrali se k noclehu. Cyklisti se ubytovali pod přístřeškem u místní lanovky a my s Peťasem jsme si našli nějaký hotel a pustili se do fotek, záznamů, sbírání dat a přípravy tohoto reportu. Čísla vašich výkonů, vykázaných kilometrů, která se nám začala ukazovat, byla neskutečná. Posílali jste nám vaše příběhy, sdíleli emoce a zážitky. Hlavně toto nás zasáhlo, bylo toho hodně a bylo to krásné. Tedy je! My vlastně začínáme 🙂 Jedeeeeméééé.