V roce 2020 podporujeme a sportujeme pro Otu Malíška
Patnáctiletý Ota žije na vesnici. Pohybuje se na vozíku, protože od předčasného narození bojuje s dětskou mozkovou obrnou, aspergerovým syndromem, špatnou imunitou atd. Po narození byl postupně převzat do péče různých lékařů specialistů a v raném věku začal cvičit v různých rehabilitačních zařízeních. Co se týká běžného života, diparéza, která postihla nohy, dovoluje Otovi pohybovat se samostatně na mechanickém vozíku, na krátké vzdálenosti s oporou na nohou.
Jeho snem je sledgehokej. Už ví, že cesta ke snu vede jen přes trénování. Díky tricyklu a handbiku může Ota sportovat v místě bydliště. Za měsíc a půl najel 450 km, což je pro něj velký úspěch. Rád by dosáhl mety 1000 km.
Tricykl je pro Otu velmi dobře ovladatelný. Daří se mu na něm překonat nejen vzdálenosti, ale i místní terén polních cest a taky pořádný kopec kousek od domu. V takovém terénu by se nemohl vydat na svém vozíku samostatně (bez pomoci fyzicky zdatného doprovodu, který by ho vytlačil). Na tricyklu nepotřebuje pomoc a je na to hrdý. Kamarádi ho tak mohli “vytáhnout ven” a plánují zase další cestu na místní fotbalové hřiště.
Ota zakouší, že nepotřebuje mít za zády mamku nebo taťku a líbí se mu to. Tu trochu dopomoci zvládnou i kamarádi. Díky tricyklu se Otovi stává pohyb snadným, radostí, prostředkem přiblížení k lidem a zážitkům. Zakouší, že i když nemůže všechno jako zdravé děti, sportovat může také, i když na trochu jiném kole Navíc je to opravdu krásný stroj. To, co bylo dříve nepřekonatelné (např. vyjet kopec sám), nyní je možné. Tak se posiluje i charakter a přístup k životu – učí se překonávat překážky a dosahovat napřed menších, pak i větších cílů. Důležité pro něj také je, že nemusí jezdit na cyklostezky, které jsou buď hodně daleko a je třeba použít vozík za auto, a nebo jsou cyklostezky v okolí velmi krátké. Sportování na tricyklu také napomáhá upevňování zdraví a imunity.
