Žinkovská pumpička je po sobotním odpoledni za námi … až nám je z toho veselo i smutno zároveň!
Bylo krásné vidět děti nejprve ve středu ve škole – klidné, vzorně sedící, pozorně poslouchající, a přitom bažící po odpovědích na jejich dotazy. A stejně tak hezké bylo vidět ty samé děti v sobotu – v pohybu, jedoucí závod i jen blbnoucí na kolech, nespoutané, plné radosti, venku se svými kamarády a rodinami. Dvě krásné ukázky toho, jak sport a obecně pohyb spojuje a přináší do života radost.
Celý závodní den se nesl v pohodovém rodinném duchu, jak na náměstí v místě startu i cíle závodu, tak následně u hasičárny, kde proběhlo vyhlašování. Všude vládla příjemná rodinná atmosféra a i my, „nemístňáci“, jsme se zde cítily jako doma. Stejně jako loni, se i letos závod jel na podporu Kola pro Adama, kdy veškeré startovné od dospělých závodníků šlo do letošní sbírky, a městys navíc též nějakou korunku přispěl za každý ujetý kilometr.
Obojího si moc vážíme, i když nejcennější za nás bylo to, co následovalo na základě našeho vzoru, kdy jsme, co by členové týmu Kolo pro Adama věnovali za každý náš ujetý kilometr asi 10 Kč. Rázem se totiž u kasičky vytvořil zástup od těch nejmenších až po dospělé, kteří sami za sebe též přispěli a pomohli tak nejen dalšímu dítku získat své kolo, ale všem ukázali, že pomoc druhým je naprosto přirozená věc. A také že i drobná pomoc od každého z nás může znamenat opravdu mnoho pro někoho jiného.
Závěrem bychom chtěli moc poděkovat všem, kteří se závodu zúčastnili, a hlavně potom všem těm, kteří se zasloužili o to, aby k jeho uskutečnění vůbec mohlo dojít.
A proč to „smutno“ v nadpisu? Protože si budeme muset počkat celý rok, než se bude konat další ročník tak úžasné události, kterou Žinkovská pumpička je. Moc děkujeme, že můžeme být její součástí!
