Aktuální novinky 2. Den 24.7.22 - Stelvio
Rozhovor pro Seznam zprávy
Bruneck
Včera večer na kole proběhl rozhovor pro Seznam zprávy, který si budete moci přečíst v úterý. Přineseme odkaz a věříme, že si užijete pěkné povídání.
Obědo-večeře
Klausen
Domluvili jsme se, že si dáme nějaký společný oběd cca kolem 14:00, tak jsme se s Petasem vydali něco najít, ale v Itálii po obědě najít otevřenou restauraci? Nemožné. Všechno až od 17! Hladina hladu stoupala a tak až v malém horském městečku Klausen nás zachránili!
Setkání u Merana
Merano
Celkem 2h nám v autě zabrala cesta přes Stelvio a tak jsme kolem 1pm potkali naše cyklisty, nebo-li jak říká Petas "šlapky" 🙂 Setkání bylo okořeněné chlazenou kofolou od místního slováka, který v Merano provozuje už 22 let restauraci. Příjemné, děkujeme.
Support car šplhá nahoru
Bormio-Stelvio
V 9:30 jsme se i my s Petasem vydali na Stelvio, tentokráte autem, takže to nebolelo, ale zato to bylo na milimetry přesný vyhýbání se autům, motorkářům a cyklistům. Celkem hodinářská práce 🙂
Ranní Stelvio
Passo dello Stelvio
Míša, Tomáš a Honza si podle plánu nařídili budíka na 5 a v 5:30 odjížděli ze svého bivaku směrem na jeden z nejkrásnějších kopců naší trasy - Stelvio V 8:30 nám naše trojice cyklistů hlásila, že pokořili vrchol bájného kopce. Díky brzkému budíčku si užili kopec bez aut, motorek a lidí. My jsme po noční šichtě s Petasem oprávě šli na snídani 🙂
Zápisky do deníčku - 2. den
Dnešní povídání začínám psát v 10:35 třetího dne. Nedaří se nám smazat skluz, je to strašně rychlé, přesun v autě nestíháme dělat tak, abychom měli čas nějak popracovat. Točíme videa, fotky, dáváme stories na facebook. Valíme bomby 💛
Je pondělí, třetí den, 20:20 a už jsme daleko v Rakousku, ale je čas na to napsat pro vás povídání o druhém , krásném dni v Itálii.
Čekal nás náročný, ale krásný den. Cyklisti, kteří spali u lanovky si nařídili budíky na 5 ranní a v 5:30 už se vydali stoupat na Stelvio. 2758 m vysoký průsmyk je z pohledu cyklisty ikonický kopec a je zážitkem si ho vyjet. Doporučuji si přivstat nebo výjezd nechat na všední den. V poledne o víkendu je tam nával a není to ono. Nahoru i dolu zácpa aut, motorek a cyklistů. Naši cyklisti byli nahoře kolem 8:30 a my jsme po snídani a noční bojovce u kompů vyrazili na kopec autem kolem 10:00 🙂 Vše proběhlo v obou našich skupinách hladce, panovalo krásné počasí a potkávali jsme se “za kopcem” někdy kolem 13:00 ve městečku Morano.
V Morano nás překvapil slovenský rodák, který tam bydlí již 22 let a provozuje přímo u cyklostezky restauraci a nabízí chlazenou plzeň, kofolu, svíčkovou a halušky s brynzou 🙂 Dostali jsme darem každý malou kofolu, bodla a ještě jednou za ní díky. Ten den byl hic!
Chtěli jsme si dát sraz někde na trase a společně si dát oběd. Z toho se stala malá bojovka 🙂 Byla neděle, po obědě a všechno bylo zavřeno. Našli jsme až kolem 17:00 takové super bistro, kde jsme si dobili přístroje, najedli, dali zmrzku a bylo nám dobře.
Cyklisti se vydali na dlouhou cestu, aby pokořili svou nejdelší etapu (270 km), ještě jim pořádný kus chyběl.
Ve 20:00 jsem se jim vydal naproti, abych najezdil alespoň něco každý den pro Kolo pro ADAMA. V půl deváté jsem se trochu zasekl, když mě zavolal reportér, který psal rozhovor pro Seznam zprávy. 30 min jsme si povídali a na výsledek si počkejme v úterý.
Šlapali pěkně dojeli nakonec celkem úžasných 250 km a my se někde poblíž jejich cíle ubytovali a pustili se večer zase do administrování mnoha věcí spojených s výzvou. Potvrdilo se nám opět, to stejné jako v loni, bez další pomoci dobrovolníků to již v takovém rozsahu, kam se náš projekt dostal není téměř v našich silách to udržet. Po skončení výzvy vyhlásíme konkurz nebo možná také spíš pátrání po zájemcích o členství v našem organizačním týmu.
Můžete mezitím podpořit náš projekt zakoupením jednoho z našich skvělých dárků. Podpoříte přímo naši sbírku.
